OBSEDANTNÍ OBLEK
Ve chvílích nudy, při čekání, při
poslouchání i vlastním hovoru potřebujeme duševně nenáročnou monotónní
mechanickou činnost pro ruce.
Při hovoru se zaměstnávám –
jídlem, upíjením, lámáním párátek (podle
toho, co je v dosahu). Když nepracuji, potřebuji zřejmě alespoň minimální
pohyb a hmatové vjemy kontrolované někdy také zrakem. Oblek sestávající
z růžové mikiny zakoupené ve vietnamském obchodě, světle béžové ušité
sukně a konfekčních punčochových kalhot poskytuje dostatek možností pro
nutkavou činnost rukou, které potřebují být stále v činnosti. Naplňuje potřebu
systematického otrhávání malých částí, která má možná kořeny v pravěkém
sběračství, vysbírávání smítek, nitek a vlasů, praskání plastových bublinek, vyprošťování
polystyrénu z větviček bezu, mačkání a cupování papírových pytlíčků cukru
z kavárny, které jsou umístěny v dolním lemu mikiny, posunování
korálků pod látkou a na drátcích, cvakání propiskami, šustění celofánem
v lemu, navíjení šňůrek na telefonní kabel, pohrávání si s prameny vlasů a
dráždění obličeje gumičkami, párání a odklopování nezačištěných okrajů látky,
vyšťourávání a točení knoflíkem dírkou v látce, popotahování stužkami v
sukni a okraji rukávu, odtrhávání lepící pásky ze dřeva…